Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »
reklama

Na přelomu tisíciletí se v Rusku objevil tajemný tank s ještě tajemnějším jménem – Černý orel. Ovšem dozvědět se o něm něco bližšího bylo velmi obtížné a dodnes zůstává jaksi zahalen mlžným oparem.

Černý orel – tajemný supertank

tank Černý orel
zdroj: internet tank Černý orel
aktualizováno 21.02.2012, 01:47 | 21.02.2012, 01:43 | dpo

Na přelomu tisíciletí se v Rusku objevil tajemný tank s ještě tajemnějším jménem – Černý orel. Ovšem dozvědět se o něm něco bližšího bylo velmi obtížné a dodnes zůstává jaksi zahalen mlžným oparem.

Pracovat se na něm začalo asi někdy kolem poloviny 90. let přičemž poprvé byl Objekt 640, jak znělo jeho tovární označení, spatřen na omském zkušebním polygonu v roce 1997. O dva roky později se objevil na vojenském veletrhu taktéž v Omsku, jenže žádné bližší informace nikdo nedostal. Jednoduše se na předváděcí ploše proháněl přízračný stroj s na ruský tank netypickým jménem – Černý Orel. Jediné, co se odborníci na veletrhu dozvěděli, bylo, že prý je až 1,7 krát efektivnější v boji, než západní nejmodernější protějšky.

 

Nicméně na první pohled bylo zřejmé, že nejde o úplnou novinku. Na Černém orlu konstruktéři použili prvky známé z dřívějších ruských tanků. Základem byl evidentně typ T-80, jenže korba byla prodloužena a přibyl jeden pár pojezdových kol. Právě tato maličkost později odhalila, že byly postaveny přinejmenším dva kusy orla, jeden měl právě tyto kola navíc, druhý však měl podvozek podobný původnímu T-80.

 

 

 

tank Černý orel
(Foto: internet)

 

 

Hlavní odlišností od tradiční ruské tankové konstrukční školy byla na orlu bojová věž. Ruské tanky jsou stavěny tak, že veškerá munice je umístěna v bojovém prostoru posádky, aby mohly být tanky rozměrově malé a nízké. Naproti tomu západní tanky mají munici umístěnou v oddělených prostorech od posádky, především v zadní části bojové věže, a proto jsou velké. A právě věž orla byla evidentně vytvořena tak, že v její zadní části byla schránka pro kanónovou munici. Nicméně, i když byla korba prodloužena, zřejmě kvůli místu pro druhou část munice oddělenou od posádky, stále měl orel jednu z nejnižších siluet mezi tanky na světě.

 

Podle určitých indicií bylo zřejmé, že si orel zachoval i jeden z typických znaků ruských tanků – automatické nabíjení kanónu a tím pouze tříčlennou posádku (západní tanky mají ve většině případů nabíjení kanónu ruční). Ta navíc seděla kompletně v korbě nikoliv ve věži, jak je to běžné, proto byla výborně chráněna. Typ kanónu bylo těžké určit, protože při většině předvádění měl orel velkou část věže i kanón kryt maskovací sítí. Ovšem podle všeho na prototypech byla namontována standardní zbraň 2A46-M ráže 125 mm, ovšem prý se plánovaly i kanóny ráží 135 mm nebo 152 mm. Všechny tyto ruské kanóny jsou schopné, na rozdíl od západních tanků, vystřelovat kromě klasické tankové munice i protitankové řízené střely.

 

 

Fotogalerie

1 / 6 Otevřít fotogalerii

 

 

Tank byl podle všeho chráněn vrstveným pancířem kombinovaným s reaktivním blokovým pancéřováním typu Kaktus i aktivními ochrannými a rušícími systémy Drozd-2 či Štora. Orel snad měl i vyhledávací radar, který dokázal detekovat letadla a vrtulníky na vzdálenost 16 km. O systému řízení palby a dalších zaměřovacích, optických a elektronických systémech se mohlo jen spekulovat, oficiální informace nikdy nebyly zveřejněny.

 

Taktéž, co se týče motoru, zavládlo ticho po pěšině. Nicméně podle jeho zvuku bylo evidentní, že šlo o plynovou turbínu, kterých se v Rusku, potažmo v SSSR moc nevyvinulo. Nejspíše tedy šlo o vylepšenou turbínu GTD-1250 z tanku T-80U, která mohla mít výkon přes 1000 kW. Orel měl i automatickou převodovku, která se u ruských typů moc nevyskytuje, což mu mohlo při předpokládané váze asi 50 tun dávat rychlost kolem 70 km/h.

 

Ovšem, jak se Černý orel tajemně objevil (neměl ani jiné označení, než tovární Objekt 640), tak tajemně zmizel. Od roku 2005 se občas objevila nějaká krátká zpráva o testech či spekulace, ale nic víc. Ruské ozbrojené síly nicméně už od 90. let preferovaly a preferují tanky T-90, o čemž svědčí jejich sice pomalé, nicméně stále běžící dodávky a připravované modernizace, třeba v podobě nedávno představené verze T-90MS. Možná měl Černý orel jen posloužit jako testovací platforma pro nové systémy a technologie, které se objeví u ruských tanků budoucnosti. Možná, že byl ale program pouze zastaven z prozaických důvodů, nebyly peníze. Kdo ví…

 

 

video k článku

Suchoj Su-15

Su-15: málo známá stíhačka se slavným „zářezem“ »

Jeden z mála sovětských letounů, který sloužil výhradně v Sovětském svazu, byl dvoumotorový Suchoj Su-15. Díky tomu není příliš znám, ale o to byl důležitější. ... více»

Trimaran LCS

Válečný trimaran pro americké námořnictvo »

Vedle obrovských zaoceánských lodí mají všechna vyspělejší námořnictva i speciální lodě pro operace v pobřežních vodách. To americké v současnosti dostává nejmodernější lodě tohoto druhu pod označením LCS. ... více»

Piasecki VZ-8

AirGeep – co nepřejel, to přeletěl »

Snad každá armáda by si přála, aby měla ve své výzbroji vozidla, která, pokud by narazila na nepřekonatelnou překážku, by se prostě vznesla a přeletěla ji. ... více»

1 hlasů
Vaše hodnocení