V roce 1989 sametová revoluce v Československu přetočila kolo dějin, a tak v prvním válečném střetnutí po konci studené války vojáci čs. armády stáli po boku svých bývalých nepřátel z NATO.

Předehrou k první válce v Perském zálivu a operacím Desert Shield a Desert Strom byl konflikt mezi Irákem a Iránem trvající podstatnou část osmdesátých let. Režim Saddáma Husajna válka tak zadlužila a ekonomicky zruinovala, že irácký diktátor hledal jakékoliv cesty, jak uniknout ekonomickému kolapsu země. Stěžejním obchodním artiklem, kterým Irák disponoval, byla ropa, nicméně její cena klesala a sousední Kuvajt dokonce překračoval dohodnuté těžební limity mezi zeměmi OPEC, čímž tlačil ceny ještě více dolů.

Husajn tedy začal politicky útočit na svého malého souseda, následovaly výhružky a obvinění, že Kuvajt krade u hranic s Irákem jeho ropu šikmými vrty. Dokonce prohlásil, že Kuvajt je stále součástí Iráku a že neuznává jeho odtržení z roku 1928. Vše vyústilo v to, že Saddám Husajn své výhružky splnil a 2. srpna 1990 vtrhly elitní irácké republikánské gardy do Kuvajtu a rychle jej obsadily. To šokovalo i arabské politiky v okolních zemích a začali se obávat, aby Husajn nepokračoval v napadání dalších sousedů. Nabídky na jednání diktátor rezolutně odmítl, proto se představitelé Saudské Arábie už nadále nerozpakovali a 6. srpna požádali USA o pomoc při obraně své země. Tak začala operace Desert Shield (Pouštní štít).

(Foto: internet)

OSN přijala 12 rezolucí odsuzujících napadení Kuvajtu a snad poprvé ve své historii Rada bezpečnosti hlasovala v otázce ozbrojeného konfliktu jednotně. Irák měl do 15. ledna 1991 podle rezoluce Rady bezpečnosti číslo 673 opustit území Kuvajtu. Saddám Husajn se však rozhodl vzdorovat a také vyhrožoval, že pokud koaliční vojska 28 států, která se mezi tím rozmístila v okolních zemích, zaútočí na Irák nebo irácká vojska v Kuvajtu, odpálí rakety Scud s chemickými hlavicemi na Izrael.

Operace Pouštní bouře

Nicméně mezi druhou a třetí hodinou ranní 17. ledna 1991 začala operace Desert Storm (Pouštní bouře) a koaliční letectvo a námořnictvo začalo bombardovat irácké jednotky v Kuvajtu. Déšť bomb a raket na ně dopadal plných 43 dní, Husajn splnil svůj slib a na Izrael začaly padat Scudy, ovšem bez chemických náplní a USA donutily Izrael nereagovat, jinak hrozil rozpad koalice s arabskými státy, které útok na irácká vojska v Kuvajtu podporovaly.

Když bylo Husajnovi jasné, že se blíží konec jeho dobrodružství, přikázal zapálit ropné vrty a zničit jejich zařízení. Po masivním bombardování a leteckých útocích 23. února 1991 vstoupili jednotky americké námořní pěchoty, armády, i arabské koaliční jednotky společně s československou protichemickou jednotkou hranice Kuvajtu a začala pozemní část operace, která skončila už 27. února zastavením palby z rozkazu prezidenta Bushe.

(Foto: internet)

Češi a Slováci v první linii

V první linii spojeneckých vojsk útočících na irácké síly byla tehdy i první československá vojenská jednotka nasazená do boje od druhé světové války. Šlo o protichemickou jednotku složenou ze 169 dobrovolníků, která disponovala špičkovou detekční technikou. Byla rozdělena na čtyři části, které operovaly společně s saúdskoarabskými vojsky, jedna chránila i obrovskou vojenskou základnu a město King Khalid.

Nastoupení příslušníci čs. protichemické jednotky. (Foto: Armáda České republiky)

Techniku i příslušníky jednotky přepravilo 13 velkokapacitních americké C-5 do Saudské Arábie kolem poloviny prosince 1990 a ta se rozmístila v blízkosti města Hafr El Batin na severu, přičemž jejím velitelem byl plukovník Ing. Ján Való. Na začátku února, když bylo jasné, že pozemní útok se blíží, čs. jednotka dostala posily v podobě 37 výsadkářů, kteří dodatečně přiletěli z republiky.

Čs. politická reprezentace však nepočítala s bojovým nasazením protichemické jednotky. Ovšem když saúdskoarabské politické špičky rozhodli, že jejich jednotky vstoupí do Kuvajtu jako jedny z prvních hned od začátku pozemní části operace Pouštní bouře, vzal zodpovědnost na sebe právě Ján Való. I přes odpor čs. generality rozhodl o tom, že českoslovenští vojáci vyrazí v první linii do boje po boku arabských jednotek, které měli chránit před útokem zbraní hromadného ničení a poskytnou jim i specializovanou zdravotnickou péči v případě potřeby. Jeho potup pak ministr obrany Dobrovský zpětně schválil.

Příslušníci čs. protichemické jednotky. (Foto: internet)

Rozhodnutí zůstat se saúdskoarabskými jednotkami se ukázalo jako velmi prozíravé, češí chemici totiž v prvních fázích pozemního útoku naměřili několikrát přítomnost chemických otravných látek, a i když šlo o poměrně nízké koncentrace, mohly se koaliční jednotky na nebezpečí včas připravit. Jednotka postupovala se Saudy v první linii na města Rukví, Chauní, Džahru a svou pouť ukončila jen několik kilometrů jižně od hlavního cíle celé kampaně – hlavního města Kuvajt City v blízkosti hořících ropných polí.

Konec války

Po ukončení bojů část příslušníků zůstává se saúdskoarabskými jednotkami u Kuvajt City a na saudsko-kuvajtské hranici, štáb a velení zůstalo na vojenské základně King Khalid, někteří byli odveleni k ochraně a obnovení československého velvyslanectví v Kuvajt City. Stahování celé jednotky domů pak začalo na konci dubna 1991 a vojáci se vrátili následující měsíc. Většina techniky, vozidel i vybavení jednotky odkoupila Saúdskoarabská armáda, po výborných zkušenostech s tatrovkami Saúdská Arábie v dalších letech nakoupila další stovky těchto vozů.

Málo známou skutečností je také fakt, že i americká armáda používala během operací Pouštní bouře a Pouštní štít české nákladní vozy Tatra. Šlo o vozidla z výzbroje bývalé východoněmecké armády, které Bundeswehr po sjednocení Německa poskytl americkým ozbrojeným silám jako přebytky a svůj příspěvek koaličním silám. A nebyl to zanedbatelný počet, šlo o desítky starších Tater T-138, kolem 150 Tater T-813 a přes 550 Tater T-815 různých modifikací. Vedle toho dodal Bundeswehr i další techniku a vozidla z výzbroje bývalé armády NDR.

Tatry americké armády během operací Pouštní štít a Pouštní bouře

Fotogalerie

1 / 8 Otevřít fotogalerii

Plukovník Ján Való dostal vysoké saúdské královské vyznamenání Král Abdul Asis 3. stupně jako ocenění činnosti celé jednotky, Saúdská Arábie také kompletně financovala působení jednotky v konfliktu, navíc čs. armádě zůstalo přes 1,5 milionu dolarů, které nebyly během konfliktu použity. Přesto se po jejím návratu ozvala spousta kritických hlasů na její působení, dokonce ani armáda nebyla schopná využít zkušeností těchto prvních novodobých veteránů a naprostá většina z nich byla postupně z armády propuštěna nebo odešli sami.

Vložit video na:

Další Návod

• Blog.cz
• Myspace
• Facebook
• Delicious
• Jagg.cz
• Pridat.eu
• Google
• Digg
• Yahoo
• Furl
• Linkuj.cz
• Newsvine
• Reddit
• Stumbleupon

Jak sdílet naše videa a články s vašimi přáteli?

Pobavilo vás video nebo článek na Nova.cz, chcete ho doporučit svým přátelům anebo se k němu po čase vrátit? Není nic jednoduššího než ho přidat jako odkaz na vaši komunitní síť.

Stránky jako je Blog.cz, Facebook, Delicious, Digg, Google nebo MySpace svým registrovaným uživatelům nabízejí jednoduché sdílení a uložení. Pod našim videem nebo článkem klikněte na ikonu vaší komunitní sítě, přidejte zprávu a vaši známí po celém světě budou o vás vědět víc.

Je to jednoduché a zdarma!